Je to něco, co vídáš každoročně, ale každopádně je to Mardi Gras v Big Easy (velký velikonoční karneval v New Orleáns). Dnes je poslední noc oslavy Mardi Gras: O půlnoci skončí Tučné úterý a začne Popelečná středa. Zítra si tisíce kajícníků nechá potřít čelo popelem na znamení lítosti svých hříchů za poslední rok. Tisíce dalších pojedou domů, možná chudší, zcela vyčerpaní, někteří z nich s novými příběhy k vyprávění a jiní s tajemstvím na celý šivot.
Jakto, že vždycky na Mardi Gras pracuješš Ne že by ti to vadilo - a že jsi už mnohokrát viděl jak se každoroční oslavy rozjíšdějí - ale velké množství lidí v ulicích doručování téměř znemožňuje. Ke všemu dispečink říkal, že tento balíček půjde do čtvrti Tremé, která není vůbec příjemná a tak jsou zvýšené policejní hlídky jen vítané. Probíjíš se skrz davy lidí k tomu knihkupectví a přemýšlíš jaká kniha můše být tak důlešitá, že je nutné ji doručit pomocí poslíčka ještě dnes.
Na chvíli jsi se zastavil s pohledem upřeným na západ. Poslední paprsky slunce pomalu mizí a město se spolu s oslavujícími koupe v zlatočervené lázni, která značí konec posledního dne oslav Mardi Gras. A pak světlo mizí a nastává bezbarvé šero. Pocítil jsi chvilkové zachvění, jako kdyby se změnilo něco víc než jen den v noc - cítíš krátkou, ale silnou touhu po společnosti, lidském dotyku, ale jsi sám mezi davy. Lidé kolem najednou vypadají cize a vzdáleně, jejich veselí a výkřiky znějí jako z jiného světa, obličeje mají groteskně změněné soumrakem.
Pak ten pocit ustoupil, řeč je najednou srozumitelná a tváře jsou obyčejné. Prostě Mardi Gras v New Orleans. Existuje snad lepší způsob jak strávit večer?