Přistoupil jsi k vyhazovači a místo rezervace jsi mu podal několik bankovek: „Čekají mně uvnitř.”
„To musí být jistě velmi důležité,” odpověděl významně vyhazovač a ty jsi mu do stále natažené ruky přidal další bankovku: „Jen račte, ...” usmál se spokojeně vyhazovač a pustil tě.
Vstoupil jsi do klubu a hluk zvenčí se ztratil, aby byl nahrazen jazzovou trumpetou. Klub je dost velký, ale ještě není úplně plný. Hlavní místnost je kulatá a pódium je na opačné straně místnosti. Většina stolů je už obsazená. V té chvíli do tebe vrazil nějaký muž v obleku spěchající ven. Ani se neomluvil a ty jsi si pro jistotu rychle zkontroloval peněženku. Nic ti nechybí. Zdá se, že u jednoho ze stolů sedí tvůj budoucí pasašer a sám. Vypadá trochu zmateně a váhavě, jakoby netušil co dál.
O dva stoly dál sedí tvá druhá pasašérká. Zlatovlasá Becky, odkud jí jen znáš? Sedí u stolu společně s dalšími dvěmi dámami. Jedna je starší, plnoštíhlá a druhá je mladá dívka.