Vítejte do Poslední noci, první online součásti kronik Danse de la Mort. Předpokládáme, že hráči již prožili příhody Mariina potomka, z nichž se naučili něco o svých postavách a jejich upírské podstatě. Zjistili také něco o New Orleans a v neposlední řadě měli možnost spatřit náznaky drakonické politiky Rodných. Tento příběh představuje krok zpět a prozkoumáme v něm co se postavám přihodilo během jejich poslední lidské noci. V tomto příběhu budou hráči ovládat stejné postavy, ale bez zvláštních upírských schopností jako jsou Disciplíny, Vitae a podobně. Navíc budou postavy osvobozeny od vražedných choutek Bestie... naposledy.
Motivem Poslední noci jsou ztracené časy. Poslední noc má jiné tempo než Mariin Potomek - je mnohem pomalejší, protože postavy nejsou v časové tísni. Ve skutečnosti by je příběh měl postupně přivést k váhání. Přestože to postavy neví, je to koneckonců jejich poslední noc, kdy mohou dýchat (hráči to samozřejmě vědí a mělo by to jen zvýšit atmosféru strachu). I když příběh může trvat asi jen sedm hodin herního času (od západu slunce, zhruba v 17:30 do půlnoci, kdy budou postavy opuštěny v Parku Louise Armstronga), měly by postavy cítit, že mají dost času udělat cokoli budou chtít. Nezáleží na tom, co budou dělat, ale v následujících letech budou vzpomínat na svou poslední noc a litovat, že neměli dost času nebo neudělali mnoho věcí. Je to součástí utrpení Rekviem.
Nálada hry má být téměř neskutečná. Většina lidských obyvatel Světa Temnoty si nikdy nevšimne nic neobvyklé a ani nic co by porušovalo fyzikální zákony. Přesto se přímo před jejich očima skrývá svět plný záhad a strašlivých nestvůr. Postavy Danse de la Mort do tohoto světa vstoupí Přijetím mezi Rodné; tato noc se tak stává jejich poslední před poznáním kruté pravdy. Díky předchozí kapitole Mariin Potomek by tato hra měla být prostoupena pocitem nostalgie - a nebo ještě lépe mohla by připomínat napůl zapomenutou noční můru. Během popisu situací a výjevů stupňujte pocit tajemnosti. Události by se měly stávat záhadnější a zároveň z pohledu událostí Mariina potomka hráčům jasnější. Náhodné nehráčské postavy si například mohou vyměnit významné pohledy. Nebo postavy koutkem oka zahlédnou pohybující se stíny. Cílem je, aby postavy byly schopné náhledu do své poslední lidské noci a aby věděly, že nebyli vybráni náhodou - i přestože rozsah spiknutí, které je připravilo o život, nepoznají.
Poslední noc je zvláštní druh příběhu někdy nazvaný předehra. Tento příběh je tu proto, aby postavám a začínajícímu příběhu přidal minulost, ukázal jak se postavy dostaly tam, kde teď jsou. Účast pěti lidí, rozhodujících o směru příběhu může předehru dostat zcela mimo zamýšlený směr a postavy tak mohou skončit na úplně jiném místě než začíná Mariin Potomek. Jako vypravěč se s tím můžete vyrovnat dvěma způsoby v závislosti na povaze vašich hráčů.
Někteří z nich budou chtít, aby měl příběh návaznost a rádi vám pomohou se zajištěním půlnoční návštěvy Parku Louise Armstronga o Popelečné Středě, přesně jak bylo uvedeno v Mariině potomku. S touto skupinou hráčů, by jste měli bez problémů jemně posouvat děj, tak aby vedl tím správným směrem a pokud budete občas neobratný, tak to nikomu vadit nebude.
Jiní hráči mají rádi úplnou kontrolu nad svými postavami a pokud budou cítit, že by jejich postavy to nebo ono neudělaly, bez ohledu na předchozí příběh to neudělají. Pokud jste zatím Mariina potomka nehráli, můžete si nejdříve zahrát předehru a tak mít větší možnost zasahovat do děje.
Dříve než se dostaneme k příhodám stále dýchajících postav a výzvám, jimž museli během své poslední lidské noci čelit, pojďme se podívat na některé z největších možných vykolejení nebo klopýtnutí, které mohou nastat a také jak se s nimi vyrovnat. Předtím než se pokusíte vstřebat následující informace, budete se možná chtít znova podívat na Mariina potomka a osvěžit si tak se jména a příhody z tohoto příběhu. Rádi počkáme.
Obvykle předehru hraje pouze jeden hráč a vypravěč. Projdou spolu určitým počtem příhod tvořících život postavy. Předehra pro Becky Lynn by například mohla obsahovat jednu nebo dvě scény s jejím otcem, rozpitvání jejích rodinných vztahů, zdvořilost a etiketu a možná bychom zjistili, že se Becky proti svému otci chvíli bouřila a potom se vlivem jeho osobnosti vrátila zpět do řady. Tato předehra však obsahuje Přijetí všech postav najednou. Skupinová předehra nemusí být nutně obtížnější než osobní, ale vyžaduje věnovat pozornost několika detailům. Navíc máme k dispozici několik metod vyprávění, které nám mohou pomoci s vyprávěním Poslední noci uspokojivým a zábavným způsobem.
Poslední noc se od Mariina potomka liší tím, že postavy nezačínají spolu. To znamená, že vy jako vypravěč je musíte svést dohromady a pak může začít jejich vzájemná interakce. Doufáme, že vám hráči pomohou správnou reakcí na vámi představené situace a začnou spolupracovat, takže nebudete muset strávit celé sezení postrkováním postav k sobě. Přesto určitě každá z postav stráví určitý čas sama a v tehdy se bude hodit Metoda vyprávění nazývaná Střídání scén.
Již z názvu vyplývá, že se jedná o střídání mezi dvěmi nebo více scénami. Často to dělají v televizních show a dobře to funguje i ve hrách na hrdiny. Tedy pokud si zapamatujete několik základních pravidel:
Postavy mohou strávit velkou část příběhu osamoceně nebo v párech a to je v pořádku tak dlouho dokud budete scény střídat dostatečně často, aby se nenudili a zároveň s nimi hrát dost dlouho, aby se necítili uspěchaně nebo zmateně.
Hráči mají rádi, když se příběh vyvíjí podle jejich nápadů. To nutně neznamená, že chtějí jen ty dobré věci a nebo, aby se každá výzva obešla bez boje; ve skutečnosti má většina hráčů spory ráda (ty jsou koneckonců solí příběhu). Ale hráči opravdu nemají rádi, když vymyslí zajímavý a nový přístup k řešení a pak jsou uzemněni nařízením vypravěče. Když říkáme, aby jste se "přizpůsobili přáním hráčů," myslíme tím, že pokud hráč přijde s nějakým nápadem řešení problému, měl by mít alespoň určitou šanci na úspěch. A toto platí i pokud - především pokud - tento nápad není popsán v tomto textu. Toto pravidlo dělá hry na hrdiny rozdílné (a pokud vám to nevadí lepší) od počítačové hry. Hráči mohou nechat svou postavu provést téměř jakoukoliv činnost, kterou si dokáží představit. Hra má naprogramovaný konečný počet možností. Takže fantazii hráčů nepotlačujte, ale podporujte.
To neznamená, že inovace se musí vždy podařit. Když se hráč pokusí o něco nebezpečné nebo s nejistým výsledkem, neváhejte jej požádat o hod kostkama a také nezapomeňte odečíst negativní modifikátory. Vampire: Rekviem není skvostná filmová akce, je to melancholické osobní utrpení. Například účast v souboji vždy přináší vážné riziko a rozhodně neplatí, že není nutné toto riziko hrát. Pokud však hráč přijde s extrémně surovým způsobem poražení nepřítele, může uspět - ale pak ho nechejte hodit na zachování Mravnosti. Úspěch má svou cenu, ale měl by být dosažitelný.
Ve hrách na hrdiny je "železničářství" spíše negativní pojem. Označujeme tak vypravěče nutícího ostatní hráče, ať už přímo nebo nepřímo, hrát v předem připravených kolejích příběhu. Ve skutečnosti jsou předem napsané scénáře (jako například kroniky Danse de la Mort) často obviňovány z přílišného spoléhání na železničářství.
Pravdou však je, že vypravěč občas potřebuje ovlinit směr hry. Pokud se každý baví vzájemnou interakcí, nechejte je tak dlouho, jak to bude možné. Vezměte však na vědomí, že hráči po čase budou chtít vědět co se stane dál a nemůžete vždy očekávat, že budou mluvit s tou správnou osobou nebo odbočí přesně do té správné ulice. Ze své pravomoci vypravěče můžete scénu rozhýbat kdykoliv to uznáte za vhodné (a můžete se i zeptat hráčů zda jsou připraveni pokračovat, především pokud hrajete s novou skupinkou a ještě hráče příliš neznáte).
Jednou z nejjednodušších metod železničářství je nechat silnější postavy přikázat a nebo říct hráčským postavám co by měly udělat. Některým hráčům, takové věci nevadí, ale jiní se cítí jako loutky. V tom případě by jste měli začít uvažovat o nenápadnějších metodách posunutí děje jako je například zanechání lákavých stop. Mnoho hráčů nedokáže odolat a nechá své postavy prozkoumat pootevřené dveře nebo poslouchat rozhovor přicházející z pootevřeného okna či následovat podivné zvuky linoucí se z přízemí a jiné zjevné léčky. Přesněji mnozí hráči těmto nástrahám neodolají, protože vědí, že jejich prozkoumáním se začne odvíjet příběh.
Postavy v tomto příběhu jsou vytvořeny pomocí pravidel pro tvorbu smrtelných postav. Později použijeme několik dalších pravidel nazvaných vzor a změníme je v upíry (jak je znáte z Mariina potomka). Teď vysvětlíme jak tento vzor funguje z hlediska herních mechanismů a také z herního hlediska.
Když je smrtelník Přijat, stane se upírem klanu svého stvořitele. V Mariině potomku jsme představili čtyři klany: Daeva, Gangrel, Mekhet a Ventrue (poslední klan Nosferatu se poprvé objevuje v Poslední noci). Mnoho upírových schopností určuje jeho klan: Vitae každého z klanů nese rozdílné dědictví tří Disciplín, které se jeho členové mohou učit snadněji než jiné. A také Vitae každého klanu má určitou slabost a ta přechází z předka na jeho potomky. Kromě tohoto již klan své členy příliš neovlivňuje. Dovednosti nebo povahu osoby může ovlivnit určitá genetika, ale ta nevybírá její povolání. Klan především určuje z krvi zrozené schopnosti, ale nerozhoduje o tom jak postava stráví své Rekviem.
Když se smrtelník promění v upíra, stává se dravcem. Síla Vitae zlepší určitou stránku člověka. Kterou to závisí na klanu předka; každý má dva oblíbené atributy, které se během Přijetí mohu zlepšit. Dále následuje vysvětlení který atribut se zlepší, které postavě a proč:
Becky Lynn Adler (Gangrel): Výdrž (druhá možnost byla Vyrovnanost). Becky je ve společenských situacích zběhlá a umí rychle uvažovat. Rekviem je plné nebezpečí a proto Vitae Johna Harley Mathesona posílila její tělo a umožnila jí tak lépe se vyrovnat s mrtvolnou upíří ztuhlostí.
Tina Baker (Daeva): Manipulace (druhou možností byla Obratnost). Tina již je schopnou bojovnicí a byla Přijata do klanu společenských dravců a svůdníků. Přijetí jí proto dalo svůdnost, kterou předtím postrádala.
Louis Maddox (Ventrue): Rozhodnost (další možností bylo Vystupování). Louis jako smrtelník neměl dost sebeurčení nutného k úspěchu. Přijetí v něm probudilo hlad, který ho nutí lovit jiné lidi a krmit se na nich.
Jack McCandless (Mekhet): Inteligence (druhou možností byl Důvtip). Jack se při lovu spoléhá spíše na nenápadnost než na hrubou sílu nebo svádění. Potřebuje spíše řešit problémy a umět rychle myslet.
Kromě zvýšení Atributu postavy získávají Sílu Krve, která označuje mystickou sílu jejich upíři krve. Začínající postavy získávají tři tečky do Disciplín. Každý klan má tři Disciplíny, které se jejich členové učí nejsnadněji. Tina například vyniká v Celeritě, Vznešenosti a Bujnosti. Ne všechny Disciplíny jsme již uvedli a v dalších dílech Danse de la Mort se budou postupně objevovat nové (postavy také budou mít možnost se je naučit). Začínající postava musí mít dvě ze tří teček přiřazené klanovým Disciplínám, ale poslední může být přiřazena jakékoliv tedy i neklanové.
Většinu času budou hráči postaveni před úkol vykreslit minulost postav a nebo se budou snažit pomoci družině přijít na to, jak se dostali do situace popsané v předchozí kapitole (kdo za to může a jak se to vlastně stalo). V tomto případě hráči vědí, že jejich postavy v Mariině potomkovi začínají v Parku Louise Armstronga s velmi skrovnými vzpomínkami na předchozí noc. Hráči vám (a sobě vzájemně) pravděpodobně budou raději pomáhat s přesunem svých postav do parku, než se snažit získat povědomí o tom co se děje (nezaškodí nenápadně připomenout, že později budou-byli předvedeni před Knížete Vidala a vyslýcháni) a nebo se mohou pokusit opustit město.
Můžete se však také setkat s hráči, kteří budou využívat předchozí kapitoly k tomu, aby "vyhráli" tuto Předehru. Pokud se tak stane, je nám líto. Kromě vysvětlení, že ve hrách na hrdiny v "obvyklém smyslu" nikdo nevyhrává toho můžete udělat jen velmi málo. (Respektive existují hry na hrdiny ve kterých toto lze a na konci každého sezení je určen vítěz, ovšem Vampire není tento případ. Pokud vám vyhovuje spíše tento soutěživý přístup, doporučujeme zkusit jinou hru. Poznámka překladatele.) Dokud se odehrává jedinečný a podmanivý příběh a nebo se alespoň každý dobře baví, pak vyhrávají všichni. Pokud hráč vyrušuje se záměrem obtěžovat vás nebo ostatní hráče, omluvte ho z Předehry a sdělte mu, že může přijít hrát další příběh, který bude navazovat na Mariina potomka. Tam nebude moct používat informace, které jeho postava nezná a znesnadňovat vám takto vaši úlohu.
V tomto příběhu dostanete možnost představit pátou postavu. Jak jsme se již zmínili výše, existuje pět klanů a během Poslední noci, byl do pátého klanu Přijat také jeden smrtelník. Z důvodu, který je rozebrán později v tomto příběhu, jej jeho Matka nezanechá v parku s ostatními. Pokud máte pátého hráče, který by chtěl Edwarda hrát, je tu dostatek informací na to, aby se to dalo udělat (a aby byl Edward ovládán hráčem je nejlepší způsob jak ho začlenit do družinky). Pokud nemáte a nebo pokud radši chcete hrát pouze se čtyřčlennou družinou, můžete Edwarda hrát jako nehráčskou postavu.
Poslední noc obsahuje jediné jednání, rozdělené do čtyř scén. Tyto čtyři rozdílné okamžiky, svedou hráčské postavy dohromady a provedou je skrz poslední večer jejich smrtelných životů.
Poskládáme ji z několika vinět vytvořených k navození popisu okolí postav během západu slunce na Mardi Gras a k postrčení postav směrem do klubu jménem "u Didiho," ve kterém se setkají s některými z jejich budoucích předků.
Na začátku Poslední noci, se postavy nachází na různých místech vevnitř nebo v okolí Francouzské čtvrti. Řekněte jednotlivým hráčům, kde začínají:
Následující přečtěte nahlas všem hráčům:
Možná je to něco, co vídáte každoročně a nebo jsou to prázdniny či nový zážitek, ale každopádně je to Mardi Gras v Big Easy. Dnes je poslední noc oslav: dnes o půlnoci skončí Tučné úterý a začne Popelečná středa. Zítra si tisíce kajícníků nechají čelo potřít popelem na znamení lítosti svých hříchů za poslední rok. Tisíce dalších pojedou domů, možná chudší, zcela vyčerpaní, někteří z nich s novými příběhy k vyprávění a jiní s pikantními tajemstvími na celý život.
Následující přečtěte nahlas hráči Becky Lynn:
Proudící davy lidí jsou téměř nekonečné. Viděla jsi Mardi Gras mnohokrát v televizi, ale tvá rodina nikdy nedovolila, aby jsi si oslavy vyzkoušela na vlastní kůži. Ale teď, pár týdnů po tvých osmnáctinách, ti tvůj otec dal svolení navštívit Francouzskou čtvrť a vidět vše na vlastní oči. Máš sebou samozřejmě gardedámy, ale jsi dost chytrá a víš, že jejich úkolem je chránit tě a dát na tebe pozor. Přesto všechna ta světla, barvy a lidé, davy lidí stály za to jít ven pod dohledem. Víš, že mnoho lidí přichází do New Orleans na Mardi Gras s úmyslem mít vztah na jednu noc nebo krátkou aférku a zajímalo by tě jaké to musí být, setkat se s někým kdo v tobě probudí takový druh vášně, třeba i na krátkou chvíli.
Následující přečtěte nahlas hráči Tiny:
Ulice New Orleans jsou nebezpečné. I mezi davy lidí se lehko může stát, že tě někdo stáhne do uličky a nebo ti podstrčí do pití drogu. Byla jsi pevně rozhodnutá k opatrnosti, ale pak se tví přátelé z univerzity rozdělili hned první noc oslav. Doufáš, že je před odjezdem najdeš. Z nějakého důvodu se ti však tento problém zdá ještě příliš vzdálený. Zdejší lidé nejsou zlomyslní - možná opilí, ale ne zlomyslní. Na chodník znovu dopadly korále a následoval známý pokřik. Hanební sexisti jsou to... A nebo je to všechno jen legrace? V každém případě máš plány. Nějací lidi, které jsi potkala na večírku v hotelu se sejdou v jazz klubu jménem "u Didiho" a tebe pozvali také.
Následující přečtěte nahlas hráči Louise:
Hluk zvenčí je otravný. Vážně přemýšlíš, že odejdeš z kavárny a schováš se ve svém bytě... ale pak, to si říkáš každoročně. Toto je Mardi Gras a víš, že bys tu mohl zůstat celou noc a sledovat lidi oknem kavárny jak chodí, kupují si kafe, pivo a pokaždé vidíš jiný druh lidí. A to je problém přátelství po internetu - tedy se všemi tvými - nevidíš lidi. Tento rok, jako každý jiný, jsi se rozhodl zůstat ještě o chvíli déle.
Následující přečtěte nahlas hráči Jacka:
Jak to, že vždycky na Mardi Gras pracuješ? Ne že by to tak vadilo - a že jsi už mnohokrát viděl jak se každoroční oslavy rozjíždějí - ale velké množství lidí v ulicích doručování téměř znemožňuje. Ke všemu dispečink říkal, že tento balíček půjde do čtvrti Tremé, která není vůbec příjemná a tak jsou zvýšené policejní hlídky jen vítané. Probíjíš se skrz davy lidí k tomu knihkupectví a přemýšlíš jaká kniha může být tak důležitá, že je nutné ji doručit pomocí poslíčka ještě dnes.
Následující přečtěte nahlas hráči Edwarda:
A především pro tohle chodíš právě do New Orleans. Jasně, musel jsi nastoupit do té dodávky plné krásných vysokoškolaček, která ti zastavila na 55 Mezistátní a jela tímto směrem, ale když osud zavolá... Teď se nacházíš před luxusní restaurací a hraješ na kytaru. Spoluhráč notuje na harmoniku a ten poslední udržuje rytmus pomocí svých bongo bubnů... a celkem vám to jde. Hromádka bankovek a drobasů v pouzdře od kytary se zvětšuje a to je fajn, protože dnes jsi už jedl. Ale to není zas tak důležité.
Následující přečtěte nahlas všem hráčům:
Na chvíli jste se zastavili a pohlédli k západu. Poslední paprsky slunce pomalu mizí a město se spolu s oslavujícími koupe v zlatavé lázni červánků, která značí konec posledního dne oslav Mardi Gras. A pak světlo mizí a nastává bezbarvé šero. Cítíte chvilkové zachvění, jako kdyby se změnilo něco víc než jen den v noc - všichni cítíte krátkou, ale silnou touhu po společnosti, hřejivém lidském dotyku. Jste však sami mezi davy. Lidé proudcí kolem najednou vypadají cize a vzdáleně, jejich veselí a výkřiky znějí jako hlasy z jiného světa, jejich obličeje jsou groteskně znetvořené stínem soumraku.
Ale pak ten pocit opět ustoupil, jazyk jimž mluví je najednou srozumitelný, jejich tváře jsou stejné jako vždy a jste na Mardi Gras v New Orleans! Existuje snad lepší způsob jak strávit večer?
Přestaňte číst nahlas.
Nyní se každého z hráčů zeptejte co bude dělat dál. Pokud budou mít vlastní plány, ať je vykonají. Pokud budou jednoduše pokračovat v tom co dělají, pokračujte vinětami pro odpovídající postavy. V této chvíli mají díky příběhu cíle pouze Tina a Jack, ale ostatní jsou poblíž (Louisova kavárna je naproti klubu "u Didiho", Edward hraje méně než blok odtud a Becky Lynn se svými průvodkyněmi se k oblasti přibližují).
Cílem scény je hráče dostat blíže k sobě s použitím Didiho jazz klubu jako středu dění. Pokud se některá z postav chce pokusit dostat do klubu na vlastní pěst (tedy půjdou přímo bez čtení viněty), nechejte hráče hodit Vystupování + Společenskost (Podmanivý vzhled a Věhlas se přičítá, úplatek alespoň 30$ znamená 2 kostky navíc). Úspěch znamená, že postava nemusí stát v řadě a mimořádný úspěch vstup zdarma. Neúspěch znamená, že postava musí čekat v řadě s ostatními.
Společnicím Becky Lynn by jste měli vytvořit jména a osobnosti. Pokud je hráč Becky Lynn přizpůsobivý, požádejte ho, aby vám pomohl vytvořit vzájemné vztahy. Jsou přátelé? Jsou součástí rodiny Adlerů nebo pouze zaměstnankyně? Dělaly Becky Lynn gardedámy již dříve? Je Becky v jejich přítomnosti ráda a nebo je rozmrzelá? Odpovědi na tyto otázky mohou zvětšit nebo změnit důsledky jejich pozdější smrti.
Nyní chvíli hrajte své role, ať Becky Lynn a její gardedámy proberou své plány na večer. Můžete požádat některého z dalších hráčů, aby hrál jednu z nich, ať nedržíte dva konce třísměrného hovoru (a to může být hodně matoucí). Po krátké chvíli rozhovoru se jedna z nich omluví a odskočí si do restaurace s tím, že zahlédla nějakého známého. Je pryč několik minut a pak se vrátí a prohlásí, že se spletla. Pokud Becky Lynn stále nebude vědět, co s načatým večerem a nebo její hráč neprojeví zájem jít k Didimu, gardedáma klub zmíní a řekne, že majitel je přítelem rodiny Adlerů. Nenápadně Becky Lynn návštěvu klubu doporučí, alespoň na chvíli. Pokud by hráč již návštěvě klubu byl nakloněn, tak gardedáma mlčí, ale zkusí zajistit, aby postava nezměnila názor. Ať si hráč Becky hodí Důvtip + Vcítění. Pokud uspěje, Becky si všimne, že její společnice vypadá trochu omámeně. Pokud se jí na to zeptá, dostane se jí odpovědi, že dotyčná se včera v noci příliš nevyspala.
To co se jí ve skutečnosti stalo je pochmurnější. Budoucí otec Becky Lynn použil disciplínu Dominate a přinutil ji, aby Becky do klubu zavedla. Tam jí zamýšlí svést a poté i Přijmout.
Ať si Edwardův hráč hodí na úspěch svého vystoupení (Vystupování + Vyjadřování). Pokud uspěje, diváci zatleskají a hodí mu nějaké peníze. Pokud neuspěje, zahraje několik not falešně a lidé odchází. Ostatní hudebníci se po něm nesouhlasně dívají. Pokud hráč hodí pět a více úspěchů, předvede Edward ohromující ukázku hudebního umění, dav zaburácí a zatleská. V tomto případě se muž s pouzdrem na trumpetu procházející kolem nakloní k Edwardovi a zeptá se ho, zda by s ním nechtěl účinkovat na jevišti v jazzovém klubu kousek odtud a nabídne mu za to slušný obnos peněz.
Následující přečtěte Louisovu hráči:
Řada venku před jazz klubem naproti přes ulici je každou minutu delší. Při každém otevření dveří kavárny dovnitř pronikají útržky hudby a přemýšlíš jak těžké asi je, dostat se dovnitř. Zdá se, že někteří lidé nepotřebují čekat venku ... samozřejmě jsou to ti důležití a dobře vypadající. Potřásl jsi hlavou a svou pozornost obrátil zpět ke svému počítači.
Něčí prsty zaklepaly na tvůj stůl. Zvedl jsi oči a vidíš muže s náznakem paniky ve tváři. Sedí u protějšího stolu, je zhruba stejně starý jako ty, ale hubenější a dobře oblečený. Přímo před ním stojí luxusně vypadající laptop. "Možná by jste mi mohl pomoci," říká, "ten prokletý stroj se zasekl a já nevím co s tím." Když jsi jej obdařil tázavým pohledem, dodal: "Vlastním Internetovou společnost, ale většinou dělám marketing a managment. V každém případě, můžete mi pomoci?"
Přestaňte číst nahlas.
Jedná se o běžnou chybu, takže ji Louis dokáže snadno opravit i bez hodu kostkou. Muž, který se představí jako Nathaniel Dubois [Duboa], je mu vděčný. Zkusí Louise zatáhnout do diskuse o tom čím se živí, snaží se zjistit jaké jsou jeho životní cíle a ptá se na jeho politický a společenský život.
I Nathaniel má s Louisem určité nepříliš zdraví prospěšné úmysly. Chce Louise Přijmout v naději, že později využije jeho odbornost. Nechce na Louise používat nadpřirozené schopnosti, ale v případě nutnosti to udělá. Po krátkém rozhovoru Nathaniel prohlásí, že se chce setkat s jistými obchodními partnery v klubu naproti (samozřejmě u Didiho) a zeptá se, jestli nechce jít s ním.
Pokud bude Louis souhlasit, přečtěte nahlas následující:
Nathaniel pokýval hlavou a začal balit svůj počítač do tašky. Napodobil jsi jej a společně jste se vydali do klubu přes ulici. Mimoděk jsi zamířil ke konci řady, ale Nathaniel zamířil přímo k muži před vchodem a podstrčil mu padesátku; vyhazovač vám pokynul, aby jste vstoupili. Tvůj společník na tebe mrkne a prohlásí: "Nesnáším čekání ve frontě."
Přestaňte číst nahlas.
Následující přečtěte Jackovu hráči:
Na knihkupectví je bílá cedule s červeným nápisem: "Vzácné knihy." Cedule je však postavená pod tak špatným úhlem, že by jsi z chodníku nezahlédl, pokud by jsi nevěděl kde přesně ji máš hledat. Přední dveře jsou zamčené, ale minuta vytrvalého klepání přinesla své ovoce v podobě výkřiku zevnitř z obchodu: "Přijďte k zadním dveřím!"
Když jsi obešel dům a dveře našel, otevřela ti nějaká žena. Kývla na tebe, aby jsi přistoupil blíže. Vypadá asi na třicet, má černé vlasy zdobené rudými pruhy, černé sako vhodně doplňují zlaté šperky. Podívala se na tebe skrz brýle s drátěnými obroučkami a řekla: "Jste tu kvůli té zásilce, že ano?" Zároveň ti předává tlustou obálku. "Prosím opatrně," říká. "Víte kam to dovézt?"
Přestaňte číst nahlas.
Jak jsme se již zmínili, Jack ví, že balíček je určen do čtvrti Tremé a přesnou adresu má ve své dodávce.
Pokračujte v hlasitém čtení:
"Kdyby jste měl zájem, mohla bych vám nabídnout ještě jeden obchod." říká. "Tedy není to nic oficiální, jen taková maličkost, ale jsem ochotná vám dobře zaplatit." Podala ti kousek papíru s cifrou označující celkovou sumu v dolarech, která představuje tvůj dvouměsíční plat. Zvony v tvé hlavě začaly okamžitě bít na poplach, nikdo nenabízí tolik peněz za legální činnost.
Přestaňte číst nahlas.
Žena (pokud se Jack zeptá Sarah) chce, aby Jack kolem půlnoci přivezl do parku Louise Armstroga čtyři lidi. V této chvíli může poskytnout fotky a jména dvou z nich (Becky Lynn a Louis). Dále poskytne Jackovi mobilní telefon, na který mu přijdou fotky a jména ostatních. Sarah také říká, že ti lidé ještě neví, že v noci pojedou do parku, ale až přijde čas, tak to vědět budou.
Nyní Jackův hráč hodí Důvtip + Vyšetřování a pokud v hodu uspěje, pozná Jack obrázek Becky Lynn. Vzpomene si, že patří do významné New Orleanské rodiny. Louise nepozná.
Jack může snadno chtít tuto nabídku odmítnout; nejenže pravděpodobně nepůjde o legální akci, je to prostě zvláštní. Pokud odmítne, první reakcí Sarah je zvýšit nabídku. Dokonce Jacka nechá říct si jeho vlastní cenu, ale bude trvat na zaplacení 25% částky a zbytku po doručení (samozřejmě nemá v úmyslu mu to doplatit). Pokud i přesto odmítá, použije Sarah na Jacka upírské přesvědčovací schopnosti.
V tomto případě Jackovu hráči neříkejte, že je pod vlivem jejích nadpřirozených schopností. Místo toho mu řekněte, že její argumenty se Jackovi zdají celkem rozumné a přestože mělo jít o knihy, není to úplně nelegální. Nepožádala ho přece, aby ty lidi bral někam proti jejich vůli. A navíc by se mu ty prachy určitě hodily. Nenaznačujte nic, co by prozradilo, že nutkání přišlo směrem od Sarah. Jack si vytvoří vlastní ospravedlnění proč to udělal. Pokud se nad tím hráč pozastaví, vysvětlete mu, že něco Jacka ovlivňuje, ale on sám o tom neví.
Po té co bude Jack se zásilkou souhlasit, dá mu Sarah adresu internetové kavárny ve Francouzské čtvrti, kde může najít Louise. Než tam přijde, tak Louis odchází s Nathanielem. Jack se na něj může zeptat zaměstnanců kavárny a pokud to hráče nenapadne, může zahlédnout Nathaniela a Louise vcházet do klubu (a to znamená, že si Jack musí najít vlastní cestu do klubu).
Sarah je upírka, která zorganizovala Přijetí všech postav. Je dost zručná v používání Vznešenosti. Kompletní seznam všech jejích rysů by neměl být pro tento příběh důležitý a tak není uveden. Objeví se v některé z dalších kapitol Danse de la Mort. Její důvody pro tato Přijetí jsou popsány níže v seznamu osob. Pro tuto chvíli je důležité, že si Sarah přeje držet všechny zapletené co nejdále od Knížete Vidala a jeho stoupenců. A proto chce, aby jí s dopravou postav do parku pomohl Jack.
Pokud bude k přemluvení Jacka potřebovat použít Vznešenost, udělá to. Ale raději by ho uplatila, protože by chtěla, aby postavy zůstaly nedotčené nadpřirozenými silami. Smrtelníky pod vlivem disciplín si mohou vnímavější Rodní všimnout.
Následující přečtěte hráči Tiny:
Zeptala jsi na recepci hotelu na cestu a napsala jsi si to na papír. Teď se tlačíš davem a občas si podle něj kontroluješ, zda jdeš správně. Už jsi blízko a můžeš vidět dlouhou řadu před jazzovým klubem. Usmála jsi se pro sebe; máš talent dostat se do klubu nezávisle na tom, jak je to těžké. Rozhodla jsi se přejít přes ulici, ale vrazil do tebe neopatrný kolemjdoucí zjevně v bujaré náladě. Když jsi se otáčela zpět svým směrem, na vteřinu jsi v boční uličce zahlédla muže, který na tebe zírá. Má mladou tvář a vlasy barvy písku. Významným gestem si přejel prstem po krku a odporně se zašklebil. Několik lidí ti zakrylo výhled a ... je pryč jako by tam nikdy nebyl.
Přetaňte číst nahlas.
Pokud půjde Tina uličku prozkoumat, nenajde tam po tajemném muži jedinou stopu. Pokud Edward stále hraje na kytaru bude Tina tímto místem procházet a uvidí Edwarda a jeho náhodné spoluhráče. Popište družině jak Edward vypadá. Také zvažte, zda si muzikanti neudělají přestávku, aby si Edward a Tina mohli pokecat.
V této scéně se jednotliví členové družiny seznámí a jsou představeni budoucímu Otci Becky Lynn.
Nutnou podmínkou pro začátek scény je přítomnost všech postav v klubu, ale nenuťte se ke spěchu (nechejte hráče užívat si jejich poslední lidskou noc). Každá z postav má alespoň jeden důvod proč do klubu jít. Všichni sledovali děj a ví, že se jedná o důležité místo. Tina tam má přímo namířeno a Louis byl právě pozván.
Tina a kdokoliv s ní se může dostat dovnitř bez čekání v řadě (díky její Přednosti štamgast). Všichni ostatní se dovnitř musí dostat po svém.
Následující přečtěte nahlas po prvním vstupu kterékoliv z postav do klubu:
Vstoupili jste do klubu a hlučení davu zvenčí se ztratilo, aby byl nahrazeno jazzovou trumpetou. Klub je dost velký, ale ještě není úplně plný. Hlavní místnost je kulatá a pódium je na opačné straně místnosti. Většina stolů je už obsazená.
Přestaňte číst nahlas.
Každé z postav se při vstupu do klubu přihodí něco jiné v závislosti na tom s kým tam jsou a proč.
Edward: Pokud Edward dostal pozvání k účinkování v klubu, je vpuštěn zadním vchodem, může se trochu umýt, pak se on a hráč na trumpetu usadí a začnou hrát.
Becky Lynn: Ta se svým doprovodem nebude mít problém se stolem, protože ji majitel podniku okamžitě poznal a hned jí jeden nechal uvolnit. Přestože to Beckyina gardedáma tvrdí, není přítelem její rodiny a nepřijde si s nimi popovídat. Budoucí Otec Becky Lynn John Harley Matheson je u stolu hned za ní a čeká na ten správný okamžik k sblížení.
Tina: Pokud se dovnitř dostane sama, neuvidí hned lidi, se kterými se tu má setkat, proto musí chvíli stát v tmavém rohu klubu a čekat na stůl. Během toho jí někdo zašeptá do ucha: "Kdyby tohle byla tvoje poslední noc, co by si udělala jinak?" Když se otočí, nikoho nevidí a v té chvíli uslyší někoho volat své jméno. Její přátelé z minulé noci jí drží místo.
Louis: Nathaniel má rezervovaný stůl poblíž pódia. Spolu s Louisem se posadí, objednají pití a chvíli mluví. Ať Louisův hráč hodí Důvtip + Vyrovnanost. Pokud uspěje, Louis si všimne, že Nathaniel zabloudí pohledem k zadní části místnosti a trhne sebou. Nathanielovy oči se na chvíli rozšíří zděšením, popadne svůj laptop a utíká k východu. Přestože to Louis nemůže vědět, Nathaniel zahlédl Johna Harley Mathensona a nebyl schopen ovládnout strach způsobený instinktem dravce.
Jack: Jackovi bude trvat vstup do klubu pravděpodobně ze všech postav nejdéle (dokud pořádně nepodplatí vyhazovače nebo hráč nevymyslí jiný způsob). Zkuste to načasovat, tak aby Jack vstoupil do klubu ve chvíli, kdy jej Nathaniel opouští. Jack uvidí Louise sedět o samotě a pozná ho podle fotky. Samozřejmě také pozná Becky Lynn, ale ta sedí s dvěma dalšími lidmi a to by mohlo Jacka odradit.
Další část příběhu se odehrává v klubu. Opět jsme připravili několik vinět, které by mohli rozhýbat děj a napomoci vzájemné interakci postav. Pokud se postavy seznámí bez jejich přečtení, vynechejte je v případě, že by této interakci bránili. Když se postavy spojí do jedné skupiny, pojďme na scénu tři.
Tyto viněty mohou fungovat pro kterékoliv nebo všechny postavy, ale většinou jsou napsané, pro dvě konkrétní. Možná budete muset dotyčné postavy přiblížit k sobě, aby byly použitelné. Většinou je to jednoduché, postava může jít na záchod a když se vrací ke svému stolu, dostane se na správné místo.
Lucas Gates, Tinin budoucí Otec, jí sleduje a straší celou noc. Už ví, že John Harley Mathenson je upír a setkal se s ním už dříve, takže nemuseli odolávat záchvatu šílenství. Andrea Ouellette, Edwardova budoucí Matka, je však jiný případ - nejen že se s Lucasem nikdy nesetkala, ale od pohledu se vzájemně nenávidí a ani jeden z nich dostatečně nezvládá své emoce.
Ve chvíli kdy budou Tina a Edward blízko sebe (Tina bude někde u pódia a Edward účinkuje a nebo kdykoliv jindy kdy se dostanou do vzájemné blízkosti), přečtěte nahlas následující:
Jasné tóny jazzové hudby byly náhle přehlušeny zvířecím zavřísknutím přicházejícím z tmavého rohu. Vzápětí z něj vyklopýtala pozpátku žena, zřejmě jí někdo strčil. Je to dobře stavěná černoška s vlasy spletenými do dlouhých copů. Na sobě má potrhané modré džíny a černé tričko. Když se jí znovu podařilo získat rovnováhu, vzpřímila se do svých sto osmdesáti centimetrů. Nejznepokojivější věc na ní je ovšem její kůže. Paže má celé pokryté černým tetováním a kůže pod ním se v chabém světle klubu zdánlivě pohybuje a kroutí. Lidé okolo se na ní dívají se zděšením a odporem. Ona však hledí do rohu, jakoby na někoho čekala a její postoj prozrazuje náznak strachu.
Osoba, která vystoupila ze stínů nevypadá moc působivě. Má vlasy barvy písku, mladou tvář a téměř bílou kůži. Na sobě má montérky a hnědou koženou bundu na bílém tričku. Nejvíce nápadnou věcí je lesklý nůž v jeho pravé ruce. S výkřikem plným hněvu provedl výpad.
Přestaňte číst nahlas.
Ani jeden z obou upírů ještě úplně nepropadl šílenství, ale oba se k němu mají již velmi blízko. Pokud se Tina rozhodne pomoci černošce, získá díky své Ctnosti (Statečnost) zpět všechny body Síly vůle. Podobně může získat jeden bod Síly vůle Edward pokud bude chtít zasáhnout s úmyslem vypadat jako hrdina a později na to dostat Andreu do postele (jeho Neřestí je Chtíč).
Tento souboj hrajte jako kterýkoliv jiný. Tina a Edward mohou jednat dříve než Andrea a Lucas. Způsobení alespoň jednoho bodu zranění Lucasovi (tedy úspěšný zásah) ho vytrhne z nastupujícího šíleství. Pak uskočí zpět do stínů a zmizí v nich za pomoci Obfusacte. Pokud na Andreu někdo promluví, uklidní se.
Pokud se Edward nějakým způsobem zapojí, Andrea k němu přistoupí a zeptá se ho, co chtěl udělat. Nezávisle na odpovědi se Andrea rozhodne ho Přijmout. Před příjezdem policie z klubu uteče. Před tím však požádá Edwarda, aby zůstal s Tinou a zajistil, že se pro ni muž s nožem nevrátí. Pokud se Edward nezapojí, chytne ho za oblečení a dá mu podobné instrukce (neví, že Lucas zamýšlí Tinu Přijmout a ani to, že Lucas je součástí stejného spiknutí jako ona a chce Tinu ochránit před Lucasovou surovostí).
Tuto vinětu hrajte až budou Becky Lynn a Louis sedět na svých místech.
John Harley Matheson již Becky Lynn delší dobu sleduje, ale ještě ji nechtěl Přijmout. Nabídka Sarah (viz seznam osob) však změnila jeho plány. Zatímco ostatní stvořitelé o sobě a svých zamýšlených potomcích vzájemně nevědí, Matheson už zjišťoval kdo jsou ostatní a koho zamýšlejí Přijmout. Zatím vystopoval pouze dva cíle (Louis a Jack), protože další dva stvořitelé (Lucas a Andrea, kteří Přijmou Tinu a Edwarda) žijí mimo politické kruhy Rodných v New Orleans.
John již dříve použil Dominate na jednu Beckyinu společnici a do mysli ji vložil podněty, které mu pomohou dostat se do blízkosti mladé dámy bez jejich odporu. A teď když sedí několik stolů od jejího si všimne Louise sedícího osaměle u stolu (John si nevšiml Nathaniela utíkajícího pryč) a rozhodl se s budoucími upíry seznámit.
Řekne číšníkovi, aby Louisovi a Becky Lynn doručil pozvání na skleničku od "gentlemana u stolu ve středu". Ovlivněná gardedáma se nabídne, že ji doprovodí a druhá zůstane sedět u jejich stolu. Louis může nabídku přijmout nebo odmítnout, jak se mu zlíbí a Matheson na tom netrvá. Pokud Becky Lynn nebo Louis tráví čas s některou z dalších postav a nebo se před touto vinětou již odehrála "Krev volá Krev" (výše), rozšíří Matheson své pozvání i na ostatní.
Následující přečtěte hráčům jejichž postavy dostali povánku od Mathesona:
Muž sedící u stolu má mladou tvář, ale jeho držení těla a výraz tváře prozrazují pravý jižanský původ. Na sobě má šedé sako, přesně ušité na jeho hubenou postavu a když se k jeho stolu přibližujete, usmívá se na vás. Vstává, aby si s vámi potřásl rukou (označte mužské postavy) a vás jemně políbí (označte ženské postavy). Potom se posadí a pokyne směrem k prázdným židlím.
Přistoupí číšník a tázavě se podívá na jeho sklenici, ve které jsou už jen kostky ledu. "Ne, děkuji," prohlásí, "řídím." Číšník přijme vaše objednávky a potom odchází.
Přestaňte číst nahlas.
V této chvíli si každý z hráčů přítomných postav hodí na Důvtip + Vyšetřování - 2. Pokud v hodu hráč uspěje, jeho postava si všimne malé kaluže whiskey pod stolem. Vzhledem k tomu, že na stole žádný jiný panák není, vypadá to jakoby tam gentleman vylil své pití. Pokud se ho na to budou ptát, zasměje se a řekne, že zdejší whiskey stejně nestojí za nic.
Pokračujte v čtení nahlas:
"Jmenuji se John Harley Mathenson," říká muž "a doufám, že mi odpustíte, že vás vyrušuji. Jsem tu dnes v noci sám a toužil jsem po společnosti. Nejsem moc náročný, jak vidíte," říká s prohnaným úsměvem. Obrátí se k tobě (označte Louise nebo jinou přítomnou postavu) a vypadá jakoby očekával, že se představíte.
Přestaňte číst nahlas.
John je dostatečně zábavný společník. Obratně ovlivňuje diskusi, tak aby on nebyl v centru pozornosti a pokud se ho budou přímo ptát, zdá se, že se cítí nepohodlně a rychle změní téma. Na otázky typu čím se živí neodpovídá, z části protože stále myslí v pojmech etikety 19. století (kdy byla taková otázka mezi gentlemany nevhodná) a z části protože ještě není dost znalý poměrů 21. století a není sto dát přesvědčivé odpovědi. Zaujatě naslouchá rozhovoru o počítačích nebo jiných relativně nových technologiích (když byl John posledně aktivní, počítače existovaly, ale byly ještě v plenkách). Pokud se téma stočí na Mardi Gras a frmol tam venku, jeho chování se trochu změní a on konstatuje, že neschvaluje, aby se mladé ženy vystavovaly jako nějaké běhny ze Storyville. Kterákoliv z postav žijících v New Orleans (Louis, Becky Lynn nebo Jack) ví, že Storyville byla roku 1917 srovnána se zemí a John je příliš mladý na to, aby si to místo jasně pamatoval. Pokud se ho na to budou ptát (nebo na podobný anachronismus), zasměje se a prohlásí, že byl vychováván ve velmi konzervativní rodině a je dobře obeznámen s historií.
John pokračuje s kupováním drinků pro všechny přítomné. Každého hráče jehož postava pokračuje v pití požádejte, aby si hodil Výdrž + Společenskost. Pokud v hodu uspěje je postava schopná udžet si jasnou hlavu. Pokud ne, je postava opilá a tak i snadno ovlivnitelná. John se zmíní, že se má později setkat na jedné oslavě s přáteli a pokud budou postavy chtít mohou jít s ním. John má navíc připravené auto (to může být alternativa k možnosti odvozu Jackovým autem a nebo pokud chcete John se jednoduše odvolává na Jacka).
Tuhle vinětu použijte až bude Jack s ostatními postavami. Nejlépe až bude Jack sedět u stejného stolu s Tinou nebo jen kousek od ní.
Tato viněta je dost jednoduchá. Jackovi zazvoní telefon a přijde SMS s textem: "Jsi čtvrtý pasažér." K ní je připojen obrázek a na něm je Tina ... a stůl u kterého v této chvíli sedí. Tato viněta má vyděsit. Rozhlížením po baru nic nezjistí, protože Lucas (který fotku udělal) se skrývá pomocí Disciplíny Obfuscate.
Ve které postavy jedou do Parku Louise Armstronga, pravděpodobně s mylnou představou o tom co se tam bude dít a budou Přijaty.
Největší výzvou v této scéně, je dostat postavy do parku. Proto je důležité vytvořit mezi postavami co nejužší vztahy. Park Louise Armstronga je možná během dne příjemné místo, ale je součásti čtvrti Tremé a tak to po setmění není to pravé místo pro turisty a oslavující. Sarah se rozhodla, že místem Přijetí bude právě park (má proto své důvody, ale postavy je pochopí později) a tak musí stvořitelé svou kořist vést tímto směrem. Níže jsou uvedeny doporučení jak se postavy mohou jednotlivě nebo ve skupině dostat do parku:
Až postavy přijedou do parku přečtěte jim následující:
Vchod do Parku Louise Armstronga vypadá zlověstně, ale zevnitř přichází hudba. Přestože okolí nevypadá příliš vábivě, zjevně jej Mardi Gras také zasáhl. Před parkem několik dalších aut, ale jediný lidmi v okolí jsou prostitutka na druhé straně ulice a žena stojící u vchodu. Šlapka na vás zapíská, ale nepřibližuje se. Druhá žena vám však mává a jde k vám.
Vypadá asi na třicet let, má černé vlasy s červenými pruhy, zlaté šperky a černé sako. "Dobrý večer," říká. "Jmenuji se Sarah a chtěla bych vám všem poděkovat, že jste sem přišli." Zbytek odstavce přeskočte pokud není přítomen John Harley. Podívá se na Johna a oba na sebe ve stejné chvíli téměř nepostřehnutelně kývnou hlavou.
Obrátí svou pozornost k tobě (označte Becky Lynn) a tvým společnicím. "Znám vás," říká, "Becky Lynn Adler, že? Už jsme se setkali, před několika lety jsem byla na oslavě vašich rodičů." Příjemně se na tebe usmívá a najednou se ti hlava naplnila nedobytnou představou na klubko kroutících se hadů.
Začal foukat mírný vánek a noc je najednou studená. Všichni chvíli přemýšlíte, co tu vlastně děláte - a pak vám Sarah pokyne hlavou, aby jste vstoupili do Parku a říká: "Pojďte."
Za tvými zády (označte Jacka) se objevila šlapka a velmi jemně ti položila ruku na rameno. Stíny se prodloužili, pak rozdělili a vystoupil z nich muž s nožem. Ušklíbl se na tebe (označte Tinu) a zamával nožem. Vysoká černoška z klubu vyšla z parku na chodník a přívětivě ti zamávala (označte Edwarda).
Další muž se objevil ve vstupu do Parku a ty (ukažte na Louise) poznáváš Nathaniela. Hořečnatě ti něco ukazuje a nehlasně říká: "Pojď sem!"
Sarah udělá krok zpět, jako kdyby na něco čekala, ale každý z vás už máte své starosti.
Přestaňte číst nahlas.
Zeptejte se hráčů co chtějí, aby jejich postavy udělaly. Ať si každý hodí na pořadí a podle toho jednejte. Níže je pořadí nehráčských postav a jejich úmysly.
|
Pořadí |
Činnost |
|---|---|
|
18 |
Prsty Johna Harleje se prodlouží a změní na ostré drápy, kterými roztrhne hrdla obou gardedám. Obě padají k zemi, mrtvé. |
|
16 |
Lucas čeká co udělá Tina, pokud se otočí a začne utíkat, rozběhne se za ní (viz Přijetí Tiny). Pokud se bude chtít bít, dopřeje jí to s potěšením. |
|
15 |
Mary vezme Jacka za ruku a táhne ho do parku (jeho dodávky) viz Jackovo Přijetí. |
|
14 |
Andrea použije Celerity, přiběhne k Edwardovi a pevně ho chytí. |
|
13 |
Sarah nic nedělá, ale pokud na ni někdo zaútočí použije Dominate a znehybní útočníka. |
|
12 |
Nathaniel čeká, až za ním Louis přijde (viz Přijmutí Louise). Pokud Louis uteče, musí ho Nathaniel dohnat. |
To co se stane během prvního kola je důležité. Postavy se mohou spojit a vzájemně se chránit nebo zpanikařit a rozběhnout se do všech směrů. V každém případě si Sarah jejich chování pečlivě zaznamená.
Postavy samozřejmě skončí v náručí svých stvořitelů, kteří je Přijmou. Zbytek této scény jsou popisy Přijetí jednotlivých postav. Tyto viněty jsou velmi úzce zaměřené, protože ať se stane cokoliv, stanou se postavy upíry - a ve většině případů to hráči přijmou s potěšením. Budou, ale chtít mít určitý vliv na osud svých postav a to by ste jim měl dovolit. Pokud se hráč Becky Lynn rozhodne zaútočit, tak ať to udělá - hoďte si i několikrát kostkami a nechejte ji zasadit několik ran - ale její stvořitel ji nakonec přemůže a začne s procesem Přijetí. Pamatujte si co postavy v této situaci dělaly a v dalších kronikách hledejte příležitost zmínit se o tom. Takto hráče za jejich snahu odměníte.
(Tina) (Louis) (Jack) (Edward)
Johny Harley bude pravděpodobně muset svou zamýšlenou oběť dohnat, ale v každém případě, až ji zažene do rohu, nebude se k ní přibližovat násilím. Elegantně si utře krev z prstů a potom rozevře ruce, aby jí ukázal, že jí neublíží.
Jejímu hráči nahlas přečtěte toto:
John Harley se k tobě přibližuje a ruce má spuštěné u těla, obrácené dlaněmi vzhůru, aby ukázal, že nemá nepřátelské úmysly. Avšak zvířecí lesk v jeho očích, stejný jako když trhal hrdla tvým společnicím z nich nezmizel.
"Becky Lynn," říká, "mohl jsem vybrat kohokoliv v tomto městě, ale vybral jsem tebe. Víš proč?" Zastavil se asi třicet centimetrů od tebe. "Protože mi připomínáš staré časy. Tehdy být gentlemanem něco znamenalo, ale později se země změnila na závodiště vulgárnosti." Usměje se a přestože si to nechceš připustit, usmívá se okouzlujícím způsobem. A dokonce i ten lesk v jeho očích je ... podivně vzrušující. "Jsi dáma, opravdová dáma a mohu ti pomoci stát se něčím mnohem víc. Škoda, že u toho nebudu, ale času budeme mít dost." Podává ti svou ruku.
Pokud hráč Becky Lynn prohlásí, že nabízenou ruku přijme, přečtěte tento odstavec a následující vynechejte:
Jeho ruka je chladná, ale laskavá a on tě přitáhne k sobě a políbí. Nejdříve jemně a pak naléhavěji. "Becky," šeptá mezi polibky, "nedokážeš si představit jak dlouho jsme na tebe čekal."
Pokud Beckying hráč nabízenou ruku odmítne, začne utíkat nebo provádět nějakou nepřátelskou činnost, přečtěte mu tohle:
John vyrazil vpřed a chytl tvou ruku. Po jeho tváři pomalu stéká rudá slza: "Není to poprvé co mě dáma odmítla," říká, "ale chápu tvůj strach. Věz, že kdykoliv mě budeš potřebovat, pomohu ti."
Jeho tvář se pohne vpřed a kousne tě do krku. Měla by jsi cítit zděšení nebo bolest, ale místo toho cítíš podivné potěšení, něco mezi smyslným sexem a omámení drogou. Tvé tělo je chladné, ale cítíš, že v jeho náručí jsi v bezpečí.
Opouští tvůj krk a ty se cítíš slabá. Vše kolem se pomalu ztrácí, věci se rozmazaly a zvuky se změnili ve vzdálené ozvěny. Slyšíš jeho hlas: "Polib mně," a pak se tvé rty znovu setkají s jeho. Něco proniklo do tvého hrdla, ale ty nemáš sílu zjišťovat co a tak to jednoduše polkneš, přijmeš to protože je to od něj.
Pak následuje bolest. Celá se chvěješ a pak padáš k zemi s úmyslem třísknout s rukama tak silně, aby se zlomily a tak tu bolest zmírnit. Matně si uvědomuješ Johnovu ruku v tvé dlani, šeptající slova povzbuzení, ale náhlé vědomí toho, že umíráš vše zastíní.
Přestaňte číst nahlas.
Lucas nemá v úmyslu své kořisti ulehčovat přechod do upírského stavu. Právě naopak chce, aby byl co nejbolestivější. Jak již bylo zmíněno, pokud se Tina otočí a utíká, bude ji Lucas následovat. Lucas je mnohem rychlejší než Tina (díky Celerity) a může ji dohnat kdykoliv se mu zachce.
Až ji chytí nebo a nebo pokud zůstane na místě, přečtěte následující:
Muž zaútočil nožem a pořezal tvé čelo. Krev ti začala stékat do očí, ale zatím necítíš bolest. Víš, že brzy budeš, až si tvé tělo uvědomí co se děje. Zvedáš ruce, aby sis zakryla tvář, ale ten muž je rychlejší než blesk a jeho nůž se zabořil do tvých zad.
"Víš," říká, když krouží kolem tebe a ty se snažíš vytáhnout si nůž ze zad, "jsi šestá holka, kterou jsem letos zabil. Tři z toho během Mardi Gras. To vypadá na dobrý začátek, nemyslíš?" Naklonil se a vytrhl z tebe nůž. Slyšíš zvuk lámaných kostí, ale odmítáš se vzdát. "Si myslíš, že jsi drsná, děvko? Dobrá. Tak to jsem volil správně. Při pomyšlení, že tohle všechno dám nějaké malé princezně jako Matheson se mi dělá špatně." Zašklebí se a podtrhne ti nohy.
"Tohle bych mohl dělat celou noc, ale Sarah, chce aby jste byli mrtví před půlnocí." Chytne tě za vlasy a zaboří své zuby zezadu do tvého krku. Cítíš nesnesitelnou bolest, ale po chvíli to přestane a po tvém těle se šíří uklidňující omamný pocit. Bojuješ s ním jak to jen jde, zoufale se snažíš osvobodit, ale je silnější než ty. Po tváři ti tečou slané slzy a tvé tělo opouští poslední kapka krve a přísaháš, že za tohle zaplatí....
Pustil tě, ležíš na zádech a on si na tebe obkročmo sedl. Nožem se řízl do ruky a cítíš kapky dopadající na tvé rty. Ne dešťové, je to krev. "Vypij to, děvko," šeptá. Vidíš, že je vzrušený, ale neoddychuje a nevypadá, že vůbec dýchá.
Pouliční osvětlení se rozplývá, ale cítíš kapky krve stékající tvým hrdlem. Opakuješ znovu svou přísahu a pak všechno zmizí.
Přestaňte číst nahlas.
Nathaniel, jak již bylo řečeno, stojí za jednou ze vstupních cedulí a snaží se Louise přilákat k sobě. Snaží se Louise ušetřit bolestivější části této zkušenosti. Zvlášť nechce, aby Louis viděl co se stane ostatním. Pokud Louis začne utíkat, vyrazí Nathnaiel za ním. Až ho chytí je celý bledý a má divoký vzhled (spotřebuje na tuto honičku značné množství Vitae).
Následující přečtěte nahlas (pokud Louis uteče, přeskočte první větu):
Nathaniel ti naznačí, aby jsi se schoval za ceduli a skrčí se za ní také. "Dobrá, " říká, "Vím, že je to pro tebe děsivé, ale musíš mě vyslechnout. Nemám na výběr. musel jsem s tímto souhlasit a ty jsi vypadal jako dobrý kandidát. Chtěl bych mít více času, abych ti to mohl vysvětlit, ale víc ho nemáme." Nathaniel si tě prohlídne odshora dolů a pak se podívá někam za tebe. "Bože," chceš se také podívat, ale on se natáhne, chytne tvou hlavu a přinutí tě dívat se mu do tváře. "Pokud si nezapamatuješ víc, tak alespoň tohle: Miss Opal ti pomůže." Potom tě chytne za zápěstí a se zjevným odporem do něj zaboří své zuby.
Kousnutí bolí a tak zvedneš paži aby jsi ho udeřil, ale tvá paže najednou postrádá potřebnou sílu. Potěšení a mrazivý chlad se šíří z tvé ruky do celého těla. Ležet a čekat co se v této nadpřirozené noční můře stane dál se zdá lepší než bojovat. Tvé tělo chladne a nemáš ani sílu třást se. Když už si myslíš, že je konec, najdeš Nathanielovo zápěstí u svých úst, rozřízlé a zkrvavené. Zjevně chce, aby jsi z něj pil....
... A přestože nechápeš proč, piješ. Cítíš, jak se ti vrací síla, tvé paže znovu ožívají a cítíš hlad probouzející se někde vevnitř. Již předtím jsi byl ctižádostivý, ale tohle je něco jiné. Je to něco pradávné, jistým způsobem jasnější. Piješ a nevnímáš bolest svého umírajícícího těla. Máš strašné podezření, že tento hlad je téměř, ale ne úplně spřízněný s krví.
Přestaňte číst nahlas.
Samozřejmě, že prostitutka, kterou předtím postavy zahlédly byla Marie (ano, ta z Mariina potomka). Jakmile to půjde, zatáhne Jacka na nějaké bezpečné místo (jako například jeho dodávka). Je silnější než on, ale nechce mu ublížit. Pokud bude odporovat, prosí ho, aby s ní šel dobrovolně, protože jedině to ho ochrání před bolestí. Pokud stále odporuje, s krvavými slzami stékajícími po jí tváři ho přinutí.
Následující přečtěte nahlas:
Prostitutka tě přitiskla (do sedadla, ke stromu nebo na zem v závislosti na tom, kde jsou) a její oči jsou plné krvavých slz. "Je mi to líto, Jacku," říká. "Sarah mě dostala. Zabili by mě, kdyby to věděli. Ó Bože, odpusť mi." Po té zabořila své tenké tesáky do tvého krku.
Kousnutí bylo rychlé a přestože je to absurdní, nepopsatelně příjemné. Drží tvé ruce, ale ty neodporuješ a i přes střašidelnost situace se v jejím náručí cítíš pohodlně.
Náhle se od tvého krku odtrhla a následovala vlna studeného nočního vzduchu, která tě připravila o všechny síly. Jediné co dokážeš je třást se a dívat se jak si nehtem rozřezává kůži nad svým pravým ňadrem. Krev začíná stékat a ona zvedá tvou hlavu ke svému tělu. "Teď se napij. Napij se a povstaň," mumlá.
Krev na tvých rtech pálí, ale nemůžeš ji přestat pít. Cítíš, že svět kolem tebe vybledl a pochopil jsi jak snadno se můžeš ve světě ztratit a jak hluboké stíny mohou být. Jako kdyby četla tvé myšlenky, zašeptá: "Nemusíš se bát stínů, zlato. Jen je pochop, nauč se jak se do nich zahalit a pak tě nikdo neuvidí, jen Bůh. " Odtáhne tě od sebe a hladí tě po tváři. Prohýbáš se pod náporem bolesti a cítiš poslední křeče svého srdce. Pak jsi ještě slabě zaslechl: "On se dívá vždy."
Přestaňte číst nahlas.
Andrea, Edwardův stvořitel, k němu přiběhne a chytne ho. Pokud se pokusí utéct dokáže ho snadno chytnout, ale nechce ho zranit. Pokud na ní zaútočí nebo se hodně brání zlomí mu ruku.
Následující přečtěte nahlas Edwardovu hráči:
Žena na tebe hledí a kůže na její tváři se stále hýbe. Bolest z jejího sevření a strach, který cítíš tě ochromil a žena se téměř zamyšleně rozhlíží kolem. "Podívej Edwarde," říká, "Asi to nepochopíš. Všechno je úplně špatně. Ale uznávám, že to změní hodně věcí kolem." Zakroutí hlavou. "Nikdy bych se s do toho nezapletla, kdybych věděla, že ten psychopat v tom jede také a dokážu si představit co si asi o mě musíš myslet. Všechno ti vysvětlím později - slibuji, ale teď musíš zavřít oči a věřit mi."
Přistoupila těsně k tobě a drží tě tak pevně, že i když zkoušíš utéct je to marné, protože je příliš silná. Neustále cítíš její strašlivou pohybující se kůži na své a pak dva ostny bolesti na svém krku. Bolest je to jen chvilková a pak jsi pocítil blaho. Padáš k zemi, ztracen ve vzpomínkách a hudbě a z tvého těla odchází život.
Blaho končí ve chvíli, kdy ti k ústům přiložila svou krvavou ruku. Vzal jsi si její krev a noční můra začala. Krmí tě strachem, tekutou syrovou hrůzou noci. Je to stvůra a tím, že z ní piješ... se také stáváš stvůrou.
Když vstává, cítíš jak se tvé tělo mění a že tvá kůže se snaží odplížit pryč. "To bude dobré, Edwarde," slyšíš ji říkat, ale nemyslíš si, že tomu věří.
Přestaňte číst nahlas.
Ve které se postavy dostanou na místo, kde začíná předchozí příběh a dozvědí se (a zase zapomenou) Edwardův osud.
Následující přečtěte nahlas:
Matně si uvědomujete, že vás někdo přemisťuje, vaše nohy dřou o zem a pak jste položeni do středu parku. Nicméně stále nedokážete přimět své tělo k pohybu.
Někde nad vámi slyšíte lahodný hlas Johna Harley Mathesona: "To je tu jen tak necháme? Co když se před rozedněním nevzbudí?"
Jiný mužský hlas, pronikavý a zvrácený: "Co by, shoří."
"Drž hubu, Lucasi. Nezorganizovala jsem to všechno jen proto, abych se dívala jak shoří." Pravděpodobně Sarah. "Za několik minut se probudí a vstanou. Děkuji vám za spolupráci, můžete jít."
"A co naše dohoda?" Tento hlas je tak tichý, že ho sotva slyšíte, je to Nathaniel.
"Každý dostanete to co si zasloužíte," říká Sarah. "A teď jděte, ještě tu mám práci."
Přestaňte číst nahlas.
Ať si každý hráč hodí Výdrž + Rozhodnost. Becky Lynn a Louis mají o kostku víc, protože Přijetí jim zvýšilo tento atribut. Postava jejíž hráč uspěje je schopna pohybu, ale zatím nedokáže vstát. Všechno co postavy vidí je pět upírů stojících v kruhu kolem nich. Marie chybí úplně a Andrea se mračí na Lucase.
Pokračujte čtením nahlas:
"Sarah, neřekla jsi nám, že ten mizera se také zúčastní." Andrea zírá na Lucase a ten nervózně ustoupí o krok.
"Neřekla jsem vám nic co jste nepotřebovali vědět," odvětila Sarah.
Přestaňte číst nahlas.
Kdokoliv kdo neuspěl v minulém hodu to může zkusit znovu. Ti co uspěli si mohou hodit Síla + Rozhodnost (Louis má o jednu kostku navíc protože se mu zvýšila Rozhodnost). Úspěch znamená, že se postava dokáže postavit, ale zatím nemůže chodit.
Pokračujte čtením nahlas:
"Probouzejí se," říká Nathaniel, "musíme jít."
"Neodejdu, " zavrčí Andrea. "Nenechám ho tu. Vůbec se mi to celé nelíbí."
John Harley si odkašle: "Dobrá dámy, obávám se, že bych mohl přechválit to jak mě toto krásné město přivítalo, takže mizím. Nathanieli, mohu ti nabídnout odvoz?" Nathaniel opatrně přikývne a oba muži odcházejí.
Andrea k tobě přistoupila (označte Edwarda) a pomůže ti vstát / podepře tě.
"Vezmu ho s sebou. Neřekla si mi o tom dost Sarah."
Sarah se k ní otočí a obnaží své tesáky. "Andreo, věděla jsi co se snažím zjistit. A i teď ten pokus kazíš. Polož ho na zem, ať mu mohu vymazat paměť a vypadni!"
Přestaňte číst nahlas.
Ať si každý kdo uspěl v obou předchozích hodech hodí na Rozhodnost + Vyrovnanost (Louis má opět o jednu kostku víc, díky zvýšení Rozhodnosti). Úspěch znamená, že postava dokáže pomalu jít. Pokud některá z postav začne odcházet, Sarah ji chytne a strčí mezi ostatní.
Pokračujte čtením nahlas:
"Získávají zpět svou sílu, Andreo." Hlas Sarah je najednou zoufalý. "Polož ho a jdi!"
"Nenuť mě, Sarah," zavrčí. V jejích očích je šílenství a její tesáky se prodloužili až za její rty. "Nechceš mě opravdu rozzlobit, že?" Přehodí si tě (označte Edwarda) přes rameno. "Tvoje pokusy mě nezajímají. Naučím ho 'Smyčkám' sama." Otočila se a utíká pryč. Sarah udělala několik kroků za ní, ale pak se otočila k vám.
"Tak dobře," řekla. Jednomu po druhém se vám zadívá do očí a cítíte, že vzpomínky na vaši poslední lidskou noc se vám rozplývají. Někde v dálce slyšíte hodiny odbíjející půlnoc...
Otevřeli jste oči a rozhlédli se kolem. Chvíli vám trvalo než jste zaostřili, ale slyšíte lidi a hudbu - zvuky Mardi Gras. Zvuk přichází z dálky a pravděpodobně už nejste ve Francouzské čtvrti.
Noc je chladná a cítíte lehký vánek ze severu. Měl by studit, ale netřesete se a ani vám nenaskočila husí kůže. Svit pouličního osvětlení je klamný a vzdálený, vaše oblečení studené a nepříjemné na dotek. Něco je jinak, něco je strašně jiné, ale necítíte ani strach a ani hněv. Přesto něco cítíte. Je to hlad.
Přestaňte číst nahlas.
V této chvíli se kruh uzavřel (vnímaví hráči si mohou vzpomenout, že poslední dva odstavce jsou první dva odstavce Mariina potomka). Ať si každý hráč hodí Důvtip + Rozhodnost (Louis má opět o jednu kostku navíc). Za každý úspěch si postava z tohoto příběhu zapamatovala jednu informaci, která se jí vybaví až po příhodách z Mariina Potomka. Je to na vás, na vypravěči, rozhodnout co představuje jedna informace, ale my doporučujeme, aby se například jméno "John Harley Matheson" počítalo za jeden úspěch. To, že je Beckyiným stvořitelem by byl další úspěch a to, že zavraždil obě gardedámy by byl třetí. Někdo by si asi měl zapamatovat, že existoval také Edward (a to postavám v dalším příběhu umožní zkusit ho najít). Podobně by bylo vhodné, kdyby někdo věnoval nějaké úspěchy na vzpomínku na Sarah (například Jack). Měli by jste chtít, aby si hráči zapsali co se jim vybaví, aby se tak nedomluvili a nezapamatovali si jednoduše všechno.
Nejdůležitějšími nehráčskými postavami Poslední noci jsou samozřejmě stvořitelé postav a Sarah Cobbler, upírka, která jejich Přijetí zorganizovala. Zatím vám řekneme jen jména, minulost a motivy pro účast ve spiknutí Sarah Cobbler, jejich herní statistiky nejsou zatím důležité (objeví se v dalších dílech ve kterých to bude důležité).
Na konci této kapitoly je uvedená minulost Edwarda Zuric a karta jeho postavy, spolu s kartami ostatních čtyř postav. Tyto karty představují postavy před jejich Přijetím - v Mariině potomku se objevují pouze čtyři hlavní postavy už jako upíři, ale v další kapitole se spolu s nimi objeví i Edwardova karta. Přednosti postav jsou vysvětleny v Mariině potomku.
Ve svém životě byla Sarah vědec. Pracovala v oboru zkoumání lidské mysli se zaměřením na zlobu a impulzivnost a snažila se najít zdroj lidských vášní. Jedné noci, když se ocitla mezi dvěmi Rodnými v záchvatu šílenství poznala opravdovou vášeň. Jeden z nich nakonec toho druhého přemohl, ale Sarah ležela na zemi s roztrhaným hrdlem a umírala. Vítěz souboje ji Přijal, možná kvůli pocitu viny, možná z vděčnosti.
Sarah patří ke skupině upírů, hledajících zlepšení upírského stavu. Je celkem mladou Rodnou z klanu Mekhet (jako Jack McCandless a Marie). Sarah byla Přijata roku 1962 a od té doby se snaží pochopit takzvaný Lovecký instinkt. Což je něco co nutí upíry utíkat nebo útočit (a nebo alespoň odolat nutkání k tomuto činu) při prvním setkání Rodných. Sarah má teorii podle které se do upírů "otisknou" první Rodní se kterými se setkají, jak tomu je u zvířat. A protože první Rodný se kterým se obvykle setkají je jejich stvořitel, mají většinou upíři stejného klanu podobné osobnosti. A proto se rozhodla zorganizovat Přijetí pěti rozdílných lidí do pěti různých klanů, vymazat jejich vzpomínky a zajistit tak, aby se "otiskli" vzájemně na sebe. Doufá, že tak získá pohled na upírský stav, který jí umožní zvýšit svou osobní moc a postavení v jejím covenantu.
Vzhled: Sarah mění svůj vzhled tak často jak jen to jde, barví si vlasy, převléká si šaty a střídá způsoby téměř každou noc, ale také téměř vždy nosí zlaté šperky. V době Přijetí jí bylo hodně po dvaceti, ale je stále atraktivní i když ne nejmladší ženou.
Nathaniel Dubois [Duboa] byl kapitalistou v přesném smyslu tohoto slova. Svou bystrou mysl a rychlý jazyk používal k tomu, aby sobě a svým zaměstnavatelům (ať už jím byl kdokoliv; nikdy na jednom místě nevydržel dlouho) zajistil tak velký zisk jak jen to bylo možné. Byl známý jako něco mezi šejdířem a vyjednávačem. Získal zvyk před důležitými rozhodnutími svého obchodního partnera nejdřív pořádně opít (a tím zpřístupnit). 80. léta udělaly z Nathaniela boháče... ale všichni děláme chyby.
Když se začalo šířit počítače a internet udělal Nathaniel, bojující o udržení kroku s dobou, několik pochybných rozhodnutí, narazil a své zaměstnavatele (kteří jeho radám bezvýhradně věřili) přivedl na mizinu. Té noci měl návštěvu - Rodný klanu Ventrue, který využíval Nathanielovi zaměstnavatele jako snadný zdroj peněz. Vysvětlil Nathanielovi, že z toho co se stalo vůbec není nadšený a že podle jeho názoru Nathaniel potřebuje získat trochu lepší historický rozhled. A Přijetí byl způsob jak ho měl Nathaniel získat.
Nathaniel strávil první desetiletí upíří existence hledáním svého místa ve společnosti Rodných a stotožňováním se s jeho novou rolí. Zjistil, že není snadné propracovat se do vyšších vrstev společnosti Rodných, protože ti nad ním zdánlivě nikdy neodcházejí. Nakonec našel skupinu nemrtvých jsou zaujatých myšlenkou na rovnost Rodných, nezávisle na věku a přidal se k nim.
Stále je vyjednávačem a tak když ho Sarah Cobbler našla a ptala se ho, co by chtěl za účast na takovém experimentu, řekl si o peníze.
Vzhled: Nathaniel je vysoký a štíhlý, s přátelským úsměvem na rtech a ztenčujícími se hnědými vlasy. V čase svého Přijetí byl v dobré fyzické kondici, ale za léta upírského života hodně zhubl (trochu se nafoukne, když je hodně sytý). Nosí oděvy šité na míru, ale nemá tolik peněz, aby se mohl oblékat jak by chtěl a tak jsou jeho šaty trochu staršího data.
Roku 1978 muž, který si celý života představoval jaké by to bylo zabít ženu, konečně sebral odvahu a zkusil to. Naneštěstí byla žena, kterou si vybral, upírka. Ta, téměř pohlcena svou Bestií, spatřila v Lucasovi příležitost jak šířit hrůzu a krveprolití a tak ho Přijala místo toho, aby ho jednoduše zabila. Krátce po té svou stvořitelku v hladovém záchvatu šílenství zavraždil a vyrazil na pouť napříč zemí se silou o které si vždy myslel, že by ji měl mít.
Na svých cestách však zjistil, že v porovnání s většinou ostatních upírů je slabý. Dokázal tyto pocity v sobě skrývat až do chvíle kdy procházel městem Georgia a zjistil, že Kněžnou města byla žena ovládající podivné krvavé čarodějnictví. Lucas samozřejmě vůbec nepochopil čeho je svědkem, ale věděl že byl beznadějně poražen a spalován studem uprchl dále na západ. Neúspěšně se snažil zjistit co to kněžna udělala a jak získala takovou sílu, ale neměl štěstí dokud se nesetkal se Sarah Cobbler.
Lucas nebyl první volbou Sarah. Rodný, kterého původně vybrala jako stvořitele z klanu Daeva z toho krátce před začátkem Mardi Gras vycouval. V časové tísni nabídla Sarah Lucasovi jméno Rodného z klanu Daeva, který by Lucase mohl naučit umění krvavé magie. Lucas souhlasil a pravděpodobně by souhlasil i bez toho, aby mohl svého budoucího potomka mučit.
Vzhled: Lucasovi bylo v době jeho Přijetí pouze 18. Má pískově žluté vlasy, mladou tvář a světlou pleť. Obvykle nosí ruksak a vždy u sebe má alespoň jeden lovecký nůž. Odmítá používat střelné zbraně a pokud se ho na to někdo bude ptát bude odpovídat nejasnými narážkami, že nepotřebuje tak "hloupé" zbraně, ale pravdou je, že o střelných zbraních moc neví a velmi špatně střílí.
John Harley Mathenson se narodil roku 1829 jako nejmladší dítě v rodině nejbohatšího vlastníka země (a otroků) v Louisianě. Když vyrůstal, naučil se být dokonalým gentlemanem. Jeho rodina toto zaujetí zdvořilostí podporovala. Koneckonců je to v Johnově nejlepším zájmu, aby vyženil hodně peněz vzhledem k tomu, že jeho starší bratr zdědí rodinné pozemky a obchody. John ke své rodině kvůli tomu žádný zvláštní odpor neměl. Tuto politiku chápal, jak rodinnou tak i jinou, jako tanec nebo hru hranou podle zvláštních pravidel. A netoužil je porušit, pouze tu hru chtěl hrát dobře. Možná, že to se líbilo jeho stvořiteli.
Byl přijat roku 1848, několik měsíců před svými dvacátými narozeninami a John zjistil, že pravidla se změnila. Zavraždil svého bratra a ostatní příbuzné a po vhodném časovém období i své rodiče. Přes to všechno jej jeho stvořitel naučil, že svět Rodných má svá pravidla stejně jako nejvyšší společenské kruhy. A stejně jako v životě i teď se John Harley rozhodl radši se těmito zákony řídit než je porušovat.
Pak přišla občanská válka a pozemky Johnovy rodiny byly prodány oportunistům ze Severu. Zajistil, aby zámek nebyl zničen a většina země zůstala v původním stavu, ale kromě tohoto se vyhýbal zasahování do politiky smrtelníků. Koneckonců, Rodní mají svoje problémy. Někdy mezi tím se John Harley zastavil v New Orleans a s Knížetem Vidalem se stali nepřátelé. Od té doby ve městě nebyl než se na jeho plantáži zastavila Sarah Cobbler. Bylo to několik nocí po té co se probudil z dvacetiletého spánku a nabídla se, že mu zajistí výuku v politice a vymoženostech dnešní doby. Na oplátku jí on pomůže s tímto experimentem. Johna vůbec nezajímá její žvatlání o upírském stavu, ale cítí se v moderním světě úplně mimo. Přijal tedy nabídku, ale rozhodl se vybrat někoho, kdo bude jeho rodokmenu dělat čest.
Vzhled: John byl Přijat velmi mladý, ale jeho věk, zkušenosti se jasně projevují v jeho způsobech a držení těla. Má mladou tvář, dlouhé, tenké prsty a měkké, hnědé vlasy a oči. Jeho etiketa je dokonalá a on dobře ví, že občasný náznak netaktnosti je nejlepší způsob jemného svádění - a je pyšný na to, že svou kořist nikdy nepřemůže silou, ale vždy svede. Nejraději nosí šedý oblek a odmítá u sebe nosit jakoukoliv zbraň.
Andrea Ouellette byla se svými přáteli v kině, pak byla unesena, napadena a Přijata zvráceným Rodným. Do dnešní noci neví proč ji jednoduše nezabil a nemůže se ho zeptat; jeho rekviem skončilo v ohni sotva týden po té. Nějakou dobu přežívala na okraji společnosti proklatých v New Orleans, hledala smysl neživota a přejala dost nihilistické názory. Věřila, že upíři představují dokonalost v společenském i morálním úpadku: Byli na konci všeho, mrtví lidé vysávající živé, toulající se a zabíjející dokud jim štěstí přeje.
Jednou ve městě Louisiana viděla něco, co jí přinutilo přehodnotit tyto postoje. Viděla upíra, který zabránil lynčování, osvobodil oběť a pozabíjel rádoby vrahy. A když se zeptala dotyčného Rodného proč, jednoduše jí odpověděl, že je možná nestvůra, ale není nestvůrnosti oddán. A tyto slova se pro Andreu stala jakousi mantrou - byl to typ stvůry, kterou by se ona mohla stát. Od té doby se snaží zvládnout své zvířecí pudy a stala se členkou stejného covenantu jako Sarah Cobbler.
Není si jistá, proč se k jejím spiknutí propůjčila a určitě o tom hodně přemýšlela. Avšak bála se, kým by ji Sarah nahradila, kdyby z toho vycouvala a tak do toho nakonec šla.
Citát: Věděl jsem, že zemřu v New Orleans.
Minulost: Edward je hudebník, kytarista, který cestuje zemí a živí se účinkováním na ulici. Občas zůstane v jednom městě dost dlouho, aby se připojil k nějaké kapele, ale nikdy to moc dlouho nevydrží. Edward umí udělat skvělý první dojem, ale je impulsivní a lehkomyslný - je pro něj těžké zůstat dlouho na jediném místě. Cestování ho vždy zláká.
To není poprvé co Edward navštívil New Orleans. Ve skutečnosti Mardi Gras nevynechal ani jednou za poslední tři roky (je to mnohem snadnější, když se nemusíte starat o hotel a Edward si vždy najde místečko na spaní). Obvykle během Mardi Gras vydělá nejvíce peněz. Tento rok, samozřejmě, skonči v trochu jiných podmínkách, místo v posteli vysokoškolačky a rychlého výdělku.
Popis: Edward je schopný, mladý muž krátce po dvacítce. Má šikovné prsty, výrazné oči, vlasy barvy špinavý blond mu padají do očí a k tomu má svůdný úsměv. Všechno co má nosí v baťohu, kromě své kytary, která je jeho pýchou i potěšením.
Výbava: Kytara, kondomy, vystřelovací nůž (+1 kostka, smrtelné zranění), náhradní šaty, rulička zlatých dolarů.
Ctnost/Neřest: Edwardovou ctností je Dobrota. Jednou během sezení se mu obnoví veškerá Síla vůle, pokud pomůže jinému a ocitne se v nebezpečí vlastního zranění nebo ztráty majetku. Nestačí jen podělit se o to, čeho má nadbytek. Musí doopravdy něco obětovat (čas, majetek nebo energii) nebo riskovat svůj život a přijít někomu na pomoc. Jeho neřestí je Chtíč. Na konci každé scény ve které uspokojí svůj chtíč tak, že někoho oklame (on to tak samozřejmě nevidí), získá zpět bod Síly vůle.
Jako smrtelník, nemá přístup k Vitae, Disciplínám nebo jiným upírským výhodám. Má však tři Přednosti:
Rychlé reflexy (+1): Tato Přednost zvyšuje Edwardovu Iniciativu o 1. Na kartě jeho postavy to je už vyznačeno.
Povzbuzení: Edward je schopen v čase nouze pomoci ostatním vzchopit se, obnovit jejich odvahu a rozhodnost i přes nepřízeň osudu. Jednou za herní sezení může vyzvat lidi v okolí, aby i přes velký tlak nebo nebezpečí zdvojnásobili své úsilí. Hráč si hodí Vystupování + Přesvědčování. Pokud uspěje, tak ti kteří mu aktivně pomáhají a jsou v doslechu, získávají zpět jeden bod síly vůle. Postava tuto přednost nemůže použít na sebe.
Podmanivý vzhled (+1): Edward je mužný a šikovný takže získává jednu kostku navíc k jakémukoliv hodu na Vystupování nebo Manipulaci pří bavení, svádění, odvádění pozornosti nebo jiném využití jeho vzhledu. A protože je Edward přitažlivý, lidé v okolí si ho pamatují.
Karty postav: Becky Lynn Adler, Tina Baker, Louis Maddox, Jack McCandless, Edward Zuric
Další kapitola se jmenuje Zběsilost (Fury).
